ETCS (European Train Control System) je zkratka pro evropský vlakový zabezpečovač. Tento systém by měl postupně nahradit přibližně dvě desítky různých národních systémů vlakových zabezpečovačů a tak dosáhnout interoperability v železniční dopravě. Kvůli odlišným systémům v jednotlivých státech bylo doposud běžnou praxí, že na hranicích docházelo k výměně hnacích vozidel. V mezinárodní dopravě se momentálně používají také hnací vozidla vybavená několika národními zabezpečovači, to je ale řešení pouze částečné. V současné době se předpokládá, že ETCS bude využíváno na vysokorychlostních tratích a tranzitních koridorech a do budoucna by mělo nahradit všechny stávající národní systémy.

Evropský vlakový zabezpečovač má dvě části – traťovou a mobilní. Základem traťové části jsou plochá zařízení umístěná v kolejišti, tak zvané balízy. Pomocí nich se přenášejí informace o trati a vozidle v okamžiku průjezdu. Balízy se používají buď pevné nebo přepínatelné. Pevná balíza v podobě permanentního magnetu vysílá konstantní informaci a je využívána pouze k popisu tratě. Přepínatelná balíza je připojena na traťovou elektronickou jednotku, která umožňuje měnit obsah přenášené informace podle situace na trati.

Vozidlová část je technické vybavení ETCS umístěné na vozidle. Všechny vozidla určená pro zabezpečovací zařízení ETCS musí být vybaveny certifikovanými palubními systémy. Základem celého systému je centrální počítač, který vyhodnocuje přijaté údaje a vypočítává brzdné křivky, dohlíží na jízdu vlaku a v případě potřeby aktivuje brzdy. Další částí je záznamová jednotka JRU. Ta slouží k záznamu všech zadaných informací z provozu. Nechybí dotyková obrazovka zobrazující potřebná data. Pro správnou a bezpečnou funkci zařízení je nezbytná odometrie, která se stará o přesné měření rychlosti a ujeté vzdálenosti.

Zavedení jednotného vlakového zabezpečovače sebou přináší celou řadu výhod. Především se zvýší bezpečnost železniční dopravy. Sníží se náklady na údržbu a provoz traťových částí. Umožní se interoperabilita vozidel na evropských železnicích. Tím odpadá potřeba na hranicích měnit hnací vozidlo vybavené příslušným národním systémem. Ve výsledku pak dojde k větší propustnosti tratí a zvýší se také celková traťová rychlost. Železniční doprava pak může lépe konkurovat jiným způsobům přepravy po evropském kontinentu. Z pohledu českých podmínek je možné zmínit ještě jednu výhodu, a tou je generační obměna určitých zařízení.